Pořadí soutěže o nejdelší výdrž ve spaní:
1. místo Nikolka – výherkyně
2. místo Filípek – v těsném závěsu
3. místo Peťulka – šla dělat snídani
4. místo Jiřulka – ještě za tmy si četl
Venku je zataženo, prší a teplota 17°C. V půl desáté se počasí zlepší, občas vykoukne i sluníčko.
Děti berou draky, a jelikož nefouká vítr, běhají po parkovišti a trochu s nimi poletují.
Deník, úklid, snídaně, odjezd v 11:01.
Po pár kilometrech Péťa křičí: mám sto bodů, vidím losa! Nic za námi nejede, brzdím, a kousek couvám na malý plácek u silnice.
Potvrzujeme Pétě bodový nárůst a pozorujeme toto plaché zvíře ve volné přírodě.
Letní trénink na zimní běžkaření:
Zajímavostí na Švédské silnici E45 je systém odbočování vlevo přes protisměrný pruh.
Zřejmě kvůli bezpečnosti a plynulosti průjezdu hlavním směrem je odbočka vpravo. Prudkou zatáčkou se auto stočí vlevo, kolmo na hlavní silnici.
Tam je stopka a řidič má dost času se rozhlédnout na obě strany a v klidu napříč přejet silnici.
Tankujeme první Švédskou naftu a obdivujeme americké veterány.
Okolní krajina je rovinatá, s občasným převýšením na mostech. Na polích je spousta, zvířat a balíků slámy.
Krátce projíždíme okrajem města TROLLHATTAN a stavíme u kamenného památníku dávné bitvy z roku 1632.
Jmenuje se to tu LENNART TORSTENSSONMONUMENT. Ale jestli to tu tehdy LENNART vyhrál, nebo ne, jsem se nedozvěděl.
Přejíždíme přes rozkopané centrum města a hledáme místo na zaparkování. To najdeme na kopci, mezi pěknými domy, u jedné zjevně nefunkční firmy.
Je po druhé hodině a ve tři to má začínat. Scházíme z kopce k řece a hledáme to správné místo na pozorování báječné show.
Z jezera VANERN (což je mimochodem třetí největší jezero v Evropě) teče řeka GOTA ALV.
Z té vedlejším skalnatým kanálem, přes velká zdymadla každý den v 15:00, odpouštějí přibližně 300.000 krychlových metrů vody.
Podívaná má trvat pět minut a nejlépe jí lze sledovat z mostů MALGOBRO a OSKARSBRO.
Jdeme jen tak tak, pospícháme, a cestou si zběžně prohlédneme vodní elektrárnu a velkou turbínu. Je tu i velké parkoviště. To vědět, nemuseli jsme parkovat na kopci.
Na místě jsme pět minut před začátkem. Mezi několika ostatními turisty zabereme pěkná místa a všichni společně čekáme.
Ve čtvrt na čtyři se pídíme, kde je ta voda. Na mostě u malého informačního stánku nacházíme nalepený papír, že 15. srpna se voda vypouští naposledy. To bylo předevčírem…
Projdeme se tedy aspoň po nábřeží a nějaký čas strávíme i v pěkném parku s uměleckými díly
dětským hřištěm
a pozorujeme obří loď projíždějící kanálem uprostřed města
Cestou zpátky se nic zvláštního nepřihodilo.
Přejedeme k obchodnímu domu, kde nakoupíme a dáme si nějaké smažené mňamky v Burger Kingu.
Ve čtvrt na osm odjíždíme z tohoto pěkného města, směrem na GOTEBORG.
Kvůli tomu, že dost prší, objíždíme toto město širokým obloukem mimo placenou část a nejdeme si ani prohlédnout historické centrum.
Cestou se kocháme hrou barev v mracích ozářených nízkým sluncem, k tomu se objevila i pěkná duha.
Za městem najíždíme na dálnici E20/E6 a po dvaceti kilometrech parkujeme na štěrkovém plácku u přístavu městečka FORSBACK.
Venčím děti i Tripa, v půl desáté sprcha, ležení, knížka a po dnešních 258 kilometrech spokojeně usínáme.
Dobrou noc.