Rok se s rokem sešel a my opět vyrážíme na naší velkou cestu.
Přípravy byly opět dost hektické, i tak jsme nestihli vše, co by bylo potřeba. Auto je naložené (čti přeložené), lednice nachlazená, nádrž na vodu naplněná, ty odpadní jsou vylité.
Dodělávám pracovní záležitosti, přepočítávám výšku auta na stopy a palce, vážíme se.
Václavovi jsem hlásil, že vyjedeme brzy ráno, ale že asi přijedeme na oběd 🙂
Od domu vyjíždíme v pravé poledne. První cesta vede do lékárny pro nějaké medikamenty. Pak rozloučení u Jindřišky a Zuzy, následuje Václav s Jindřiškou. Ti nás zklamali a nemají navařeno. Péťa nemůže najít prášek pro Tripa na odčervení, který máme od našeho pana veterináře. Vracíme se pro něj domů, ale ani tam není. Voláme našemu skvělému lékárníkovi a prý je taky prodává. Jedeme pro pilulku a Péťa nachází prášek u psího pasu. Volám do lékárny, že už je to v pořádku a opět se loučíme.
13:15 Jedeme na oběd do restaurace v Beřko, kde zrovna probíhá svatební hostina.
14:05 Dám si malou siestu před cestou v uličce v autě.
14:30 Finální odjezd a já zapoměl na společnou fotku před odjezdem. Opět se učím jezdit s naloženým Leonidem. Jízda je poněkud plavná a nedynamická.
14:35 Loučíme se s Řípem a Filip volá: sbohem, domove!
14:50 V Roudnici nad Labem tankujeme plnou nádrž nafty a najíždíme na dálnici, směr Drážďany. Rychlost udržuji mezi 110–120 km/h
15:30 Vjíždíme do Německa a vítá nás spousta větrných elektráren. Proč to nejde i u nás?
Odpoledne, kdesi za Drážďany, hledá Péťa v mapě, kde asi tak jsme. Radím jí, ať si projetou trasu zaškrtá propiskou.
Čmarikuje do mapy, nedává pozor na cestu a přehlédli jsme sjezd z A4 na A14. Jedeme dál na Erfurt. Péťa panikaří, mě je to jedno.
Jedeme dál a cesta nám rychle ubíhá pod koly díky dohadům, kdo za to může.
17:40 Stavíme na malé protažení a odskočení si na odpočívadle. Za námi staví rozmrzelý kamioňák, tak se moc nezdržujeme a jedeme furt na Erfurt.
Z ničeho nic mi upadl držák na telefon, co máme na předním skle. Praskl kloub, který drží na přísavce. S telefonem v ruce se řídí blbě, budu muset nějaký koupit.
Na okolních polích probíhá sklizeň. Dost to práší a my z A4 odbočujeme na okresku č.7 na Kassel. Tam jsou ale uzávěrky a objížďky, tak trochu bloudíme.
20:40 Kassel, tankujeme na Shell a opět bloudíme. Značená dálnice č. 44 se mění na 49, pak zpátky na 44 a nám z toho jde hlava kolem. Zapínám data a navigace už nás z toho dostane a my uháníme na Dortmund.
Po desáté hledáme místo na spaní. Cca 5 km od dálnice stavíme na Wander parkplatz Igelsburg. Jsme trochu nakřivo, ale únava to srovná. Projdeme si blízké okolí a jdeme bydlet.
Studená večeře, hygiena, rozestlání postelí a v půl dvanácté do hajan.
Ještě beru Niky na zádech ven pozorovat světlušky.
Dnes víceméně dálniční přesun, při kterém jsme ujeli 500 km.
Jízda mě bavila a i zbytek týmu jí zvládl na jedničku.
Dobrou noc.