Brzy ráno jsem ležel v posteli a hlavou mi letěly myšlenky stejně rychle, jako se hnala auta po silnici kousek od nás. V nich pospíchají lidé za prací, zábavou, možná dobrodružstvím a poznáním, jako my. Tak to možná bylo i před několika tisíci lety, když se tu dávní obyvatelé namáhali při budování hliněné mohyly, nebo stavbě kamenných řad.
Historie mě moc nebere, ale tohle místo je velice tajemné a vzbuzuje hlubokou úctu.
Po probuzení beru Filipa a Tripa na malou procházku, při které si ke snídani natrháme báječnou kukuřici.
Z části mladých kukuřiček, které jsou opravdu vynikající, si děláme vlasy a je to děsná švanda.
Po snídani dělá Péťa inventuru prádla. Co máme ještě čisté, co nám vydrží na zbytek cesty, co půjde vyprat a co budeme asi muset obětovat
Chtěli jsme odsud odjet brzy a po snídani je najednou jedenáct hodin. To nám to ale letí…
Peťulka, jako můj navigátor, mě naviguje do města Swindon a jde jí to moc dobře. Jiřulko, tady odboč doleva. Cože?
Stavíme na obřím parkovišti u Swindon Designer Outlet. To je nákupní komplex zbudovaný z nepoužívané továrny na lokomotivy. Historii tohoto místa připomínají původní stroje a dokonce i parní lokomotiva č. 7821, která je vystavená ve vstupním traktu. Otevřený byl v roce 1997 a měl by být jeden z největších v Evropě. No, nevím.
Za parkování se platí jedna libra na pět hodin, ale my tu vydrželi asi jen dvě hodiny. Děti si koupily pár drobností, my velcí si nic nevybrali.
Přejedeme o 2,5 km dál a přitom jsme přejeli asi dvacet kulaťáků. Ty městské jsou trochu větší a pro mě složitější. Musím se plně soustředit, a Péťa mi musí pomáhat. Ten poslední jen lízneme a hned z něho sjíždíme.
Je to TEN KULAŤÁK! Zaparkuji opodál, v ulici Shrivenham Road a jdu se podívat na místní specialitku. Tou je Magic Roundabout. Beru sebou i létavce, ale je tu striktní zákaz, kvůli letišti. Škoda. Z nadhledu by vše vyniklo daleko lépe. Tak jsem si průběžně natrhal asi pět hrstí vynikajících ostružin a přitom minimálně čtvrt hodiny pozoroval dopravu. Podle mě je to neřízený chaos a cizinci by sem měli mít zákaz vjezdu.
Swindon bylo první místo ve Velké Británii, kde se začalo s kruhovými objezdy. Tenhle je z roku 1972 a na začátku provozu stál na každém z pěti malých kruháčů policista.
Magic Roundabout se skládá z pěti malých kruhových objezdů, uspořádaných kolem šestého, středového.
Z pěti směrů přijíždí různě silný proud aut, všichni projíždí přes malé vnější kulaťáky a buď z nich hned vyjedou, nebo pokračují dál přes ten velký, vnitřní. V něm je vždy čára, kde se dává přednost při výjezdu z velkého vnitřního, na ten malý vnější.
Vnější kruh vede provoz ve směru hodinových ručiček, jako normální kruhový objezd (normální anglický) a méně zdatní řidiči mohou použít pouze vnější kruh (jako my). Vnitřní kruh vede provoz proti směru hodinových ručiček a zkušenější řidiči si mohou zvolit alternativní cestu.
Chápu to, ale dovnitř se pouštět nebudu. Jen při pomyšlení, jak bych tam vplul s Leonidem, jsem se strachy oklepal.
Jen pro představu:
V roce 2005 byl britskou pojišťovací společností zvolen za jednu z nejhorších ostrovních křižovatek.
V roce 2007 byl britským motoristickým časopisem zvolen jednou z nejhorších křižovatek na světě.
V roce 2007 udělalo BBC News celosvětový průzkum a Magic Roundabout jí vyšel jako jedna z deseti nejděsivějších křižovatek na celém světě.
V roce 2009 byl motoristickou veřejností zvolen 4. nejděsivější křižovatkou ve Velké Británii.
Odjíždíme a radši ho jen líznu prvním výjezdem. I tak se mi z toho zamotala hlava.
Uklidnit se musíme v Morrisons, kde se najíme a já si dám i vynikající kafe. Péťa zatím zamluvila a zaplatila trajekt na cestu z Doveru do Calais za 109,5 Euro a mě s konečnou platností dochází, že se neodvratně blíží konec naší další Velké cesty
V půl sedmé odjíždíme ze Swindonu a já si ho přejmenuji na město kruhových objezdů.
V půl osmé už jsme na štěrkovém plácku u koňské ohrady a já vyndám gril. Než se rozpálí, dají si Péťa a děti sprchu.
Venku je chladno, 17°C, větrno, tak posedíme jen chvíli, najíme se a jdeme do hajan.
Dnes jsme ujeli 89 km.
Dobrou noc.