DEN DVACÁTÝ OSMÝ
Odpočinková noc. Filip bolest zaspal a námořníci nás nevzbudili. Jsme totiž v přístavu, kde se zpracovávají ústřice z nedalekých chovů s dlouhou tradicí.
Ústřice se anglicky řekne oyster, francouzsky huitres.
Nevím, jestli je chci ochutnat. Jsou to živí mlži a první kousky prý obvykle nikomu nechutnají. Posléze je prý milujete, nebo nesnášíte. Trochu jako olivy?
Jedná se o slanokyselý chuchvalec živého masa, který je potřeba zapít pěknou dávkou vychlazeného, bílého, suchého vína. Otevírají se speciálním nožem, odřízne se maso z mušle, zakape čerstvou šťávou z citronu a celé se to spolkne, nebo kouše, nebo jen převaluje na jazyku. Lze najít i recepty na zapečené, nebo smažené ústřice. První pozůstatky hostiny z mušlí byly nalezeny ve Francii nedaleko Nice a pocházejí z doby asi před 300.000 lety. Ročně ústřice jenom ve Francii vydělají přes půl miliardy euro.
Po půl jedenácté snídáme a ze zálivu se vrací chovatelé ústřic se svým dnešním úlovkem.
Přilehlá restaurace má kvůli Covidu zavřeno, tady tu delikatesu neochutnáme.
Na doporučení lékaře dopuje Péťa Filipa Ibalginem a Panadolem. Před dvanáctou hodinou odjíždíme.
V Biganosu nakupujeme ve velkém Auchanu. Původně jsme šli jen pro pečivo, ale odolejte všem těm lákavým dobrotám. Platíme 36 euro. Hned vedle nakrmíme sebe v přeplněném Mekáči i našeho Leonida na přilehlé pumpě.
Filip musí odpočívat a i na nás ostatní jde nějaká dlouhodobá únava, jedeme na klidné místo. Tím je lesní zátiší u Le Grand Crohot. Je tu povolené stání pro obytňáky, omezené na max. dva dny.
Odpolední siesta, při které si vychutnáme i v Auchanu zakoupený sushi set.
Děti zůstávají v autě, my dospěláci jdeme na kilometr vzdálenou pláž.
Cesta vede příjemným borovicovým lesem a okolo zbytků válečného bunkru.
Před pláží Plage du Grand Crohot jsou velké písečné duny porostlé odolnou vegetací.
Samotná pláž je dlouhá do nedohledna a díky silnému větru od oceánu jsou na něm velké vlny.
Obého využívají kiteři, kteří se po zpěněných vlnách prohánějí vysokou rychlostí. Jeden borec díky svému křídlu létal vzduchem desítky metrů daleko.
video – Kite Plage du Grand Crohot
Projdeme se po pláži, nasbíráme nějaké mušličky a kamínky a vracíme se k autu. Tam rozložíme sezení a já rozpálím gril. Na něm si uděláme klobásky, masové špízy a vynikající kukuřičky.
Všechno je to náramná mňamka.
Já si nalil víno a Filip se zeptal, jestli může přivonět. Natáhl nosem, zamyslel se a povídá: „No jo. Bordó. To poznám, to je dobrý.“ Rychle mu po včerejšku otrnulo.
V devět večer pobalíme venkovní sezení, osprchujeme se a pustíme film.
V půl dvanácté zuby, do pelíšků, knížka a zasloužený spánek.
Dnes jsme ujeli 60 km.
Bonne nuit.