Ráno jsme zjistili, že nedaleko nás stojí další obytňák a vedle bistra je dráha pro koňský parkour.
Odjíždíme v jedenáct dopoledne.
Vyfotil jsem i část té obří Ikey – celá se mi prostě do objektivu nevešla.
Péťa zadává do navigace velký Auchan v Métz a díky její navigaci najedeme dalších dvacet kilometrů centrem tam, zpátky, tam, zpátky, a ještě jednou tam a zpátky. Nebaví mě takhle jezdit a bloudit, tak stavím v parku na nábřeží řeky Mosely a jdeme se projít do centra.
Děti si zaskotačí na malém městském hřišti.
Prohlížíme si impozantní stavbu katedrály svatého Štěpána v Metách (francouzsky Cathédrale Saint-Étienne de Metz). Je to katolická katedrála ze 13. století nacházející se na Place d’Armes.
Pro své četné barevné vitráže, přesahující plochu 6500 m², se katedrála přezdívá Boží lucernou nebo také Božím světlem, francouzsky Lanterne du bon Dieu. Katedrála je se svými 41,41 metry výšky třetí nejvyšší ve Francii a pro velice podobné řešení dispozice elevace katedrály, triforia a postranních arkád bývá často přirovnávána ke katedrále ve Štrasburku.
Přes četné můstky přecházíme vodní kanály, které tu byly vybudovány jako obrana středověkého města.
Proplétáme se křivolakými uličkami se zachovalými domy. Historie, obchody, vinotéky, suvenýry, restaurace. V jednom burger bistru si dáme výživnou mňamku a pozorujeme návyky místního bezdomovce se psem. Tomu Péťa odnesla jednu porci hranolek. Stejně bychom je všechny asi nesnědli.
Jedno krátké odpoledne na toto krásné, historické město nestačí. Bylo by tady toho k vidění daleko víc, ale my musíme dál.
Procházíme přes park s moderními uměleckými díly.
Odjíždíme v půl čtvrté a já si všímám autobusu, co vypadá jako tramvaj a zvláštního paneláku.
V půl páté jsme narazili na velký Auchan, tak jdeme na další porci nákupu. Bude to poslední velký nákup na této Velké cestě.
Odcházíme po dvou hodinách, na účet se radši nedívám.
Svítí nám kontrolka nafty, tankujeme na zdejší čerpací stanici. Mňamku pro Leonida tu mají za 1,49 euro za litr (tedy asi 39 Kč), beru do plna, tankuji 62 litrů. Ani nevím, na kolik má naše auto nádrž. Ale asi něco kolem sedmdesáti litrů.
Projíždíme vesnicí Oberkutzenhausen – jsme ještě ve Francii?
V devět večer dopouštíme vodu do nádrže (taky asi naposledy) a parkujeme na plácku v Soultz-sous-Foréts. Jsme 15 km před německou hranicí.
Nedaleko něco hučí. Péťa to jde zjistit a prý jsou to dvě dieselové lokomotivy na nádraží. Ale máme být v klidu, za pár minut odjedou. Mě by to bylo jedno, ale Péťa tyhle dunivé a monotónní zvuky nemá ráda.
Proběhneme se kolem parkoviště, probereme zážitky, něco malého sníme a hurá do rozestlaných pelíšků.
Dnes nám na počítadle kilometrů přibylo dalších 180 km.
Bonne nuit